Jméno | Organizace | Kategorie otázky | |
Eva Beránková |
Podle nového ustanovení může kdokoliv podat námitku, že subjekt není veřejně prospěšný a dokud soud nerozhodne, že subjekt prospěšný je, budou mu pozastaveny daňové výhody. Co s tím, když třeba někdo podává tyto námitky schválně, aby subjektu uškodil?
Dotaz byl položen na semináři v Justiční akademii, v odpovědi je přepis z jednání.
Odpověď:
Existuje dvojí režim, co se týká zahájení řízení o odnětí statusu. Buď může soud zahájit řízení bez návrhu, tam dochází k pozastavení výhod, bez dalšího. Nebo dojde k zahájení řízení na něčí návrh, pak může o pozastavení výhod spojených se statusem rozhodnout soud, je-li to ve veřejném zájmu. Pokud to bude evidentní, že se jedná o nějaké "šikanozní" jednání (např. rozzuřený otec, který bude tvrdit, že Fond ohrožených dětí není veřejně prospěšný), pak je velmi malá pravděpodobnost, že by soud rozhodl o pozastavení výhod. Navíc, pokud se ukáže, že se jedná o "šikanozní" jednání (neoprávněný návrh), pak je zde náhrada újmy za neoprávněný návrh a v takovém případě byste vyčíslovali újmu, která vám v souvislosti s tím vznikla, což jistě většinu těchto rozzuřených navrhovatelů odradí. Doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. - Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Komentáře
Napsal uživatel Ales dne Ne, 09/15/2013 - 10:39. Trvalý odkaz
Status veřejné prospěšnosti
Zákon o statusu veřejné prospěšnosti byl v Senátu zamítnut viz bod 17: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/prubeh?cid=pssenat_prubeh.pTabNavrhu.pageListFiltr&forEach.action=prubeh&forEach.value=5141
Veřejná prospěšnost je tak definovaná pouze v NOZ paragrafy 146 - 150